Mezi smyčcové nástroje řadíme housle, violu, violoncello a kontrabas. V české kultuře má hra na smyčcové nástroje bohatou tradici. Své nezastupitelné místo nalézají prakticky ve všech hudebních žánrech, počínaje hudbou artificiální, přes lidovou, až po jazzovou. Uplatnění nalézají jako sólové nástroje, ale i v komorních souborech a orchestrech.
Housle jsou nejmenším nástrojem ze smyčcové rodiny a tónově bychom je přirovnali k sopránovému hlasu. Mohou být přípravným nástrojem pro studium ostatních smyčců, především violy. Viola je nástroj větší a altového hlubšího hlasu. Pro hru na violu je třeba dostatečné fyzické vyspělosti hráče. Mnohem větší než housle a viola je violoncello. Violoncello představuje tenorový hlas a držení nástroje je odlišné od držení houslí a violy. Kontrabas je nejhlubší a největší smyčcový nástroj. I u kontrabasu struny rozezníváme smyčcem nebo pizzicatem.