Hudební obor - dechové nástroje

Rodina dechový nástrojů je velmi rozsáhlá. Hlavní dělení nástrojů je na nástroje dřevěné a nástroje žesťové. Z dřevěných dechových nástrojů na naší škole vyučujeme zobcovou flétnu, příčnou flétnu, klarinet, saxofon a hoboj. Z žesťových dechových nástrojů pak trubku, lesní roh, baryton, tenor, pozoun a tubu. Jak napovídá název, tón se na tyto nástroje vytváří pomocí dechu, přičemž každý z nástrojů má specifický způsob tvorby tónu. Dechové nástroje se objevují napříč všemy žánry - od dechového orchestru, přes orchestr symfonický až po jazzové kapely. 

Zobcová flétna je nástroj s bohatou historií . Pro předškolní děti představuje jednu z prvních možností seznámení se s instrumentální hudbou. Děti školního věku mohou prostřednictvím zobcové flétny poznat jak hudbu historickou, lidovou , tak umělou  i současnou. Profesionálním hráčům se pak otevírá široký repertoár od středověku po současnost včetně nejnáročnějších skladeb.

Příčná flétna se v současnosti těší značné oblibě nejen kvůli širokému uplatnění jak v sólové, tak souborové hře, ale i pro své využití v oblasti vážné, lidové, populární i jazzové hudby.

Klarinet. Jeho název vznikl z italského clarinetto – malá trubka. Pro svou tónovou barevnost a výrazové možnosti patří k nejvyužívanějším dechovým nástrojům od 18 století až po současnost. Nástroj má široké využití jak v sólové hře, tak v komorní a orchestrální. Klarinet hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech. Před zahájením hry na klarinet se doporučuje (v případě nízkého věku) minimálně jeden rok hry na zobcovou flétnu. 

Saxofon byl vynalezl okolo roku 1840 belgický nástrojař Adolphe Sax. K jeho masovému rozšíření došlo na přelomu 19. a 20. století s nástupem jazzu. Dnes si nedovedeme představit taneční, swingové a jazzové orchestry bez saxofonu. Uplatňuje se i v sólové, komorní a klasické hudbě. Studovat hru na saxofon se doporučuje minimálně po jednom roce hry na klarinet.

Trubka je vhodná k interpretaci všech prakticky všech hudebních žánrů. Studium trubky se začíná většinou přípravným hudebním nástrojem, kterým obvykle bývá zobcová flétna. Rozhodujícími činitely možnosti začít studovat tento nástroj je zejména fyzická vyspělost žáka a vhodné postavení jeho zubů. Studium mohou úspěšně absolvovat nejen chlapci, ale i dívky.

Lesní roh, jak název prozrazuje sloužil původně k vytrubování signálů a později i ke hraní fanfár při lovu zvěře. Lesní roh se uplatňuje v orchestrální a komorní hře a také jako nástroj sólový. Hře na lesní roh předchází zpravidla přípravné studium hra na zobcovou flétnu. Vyučování je zaměřené k tomu, aby žáci mohli přejít k vlastnímu studiu hry na lesní roh, jakmile dosáhnou potřebné fyzické vyspělosti. 

Baryton a tenor. Oba tyto nástroje vypadají jako malé tuby, ale jejich použití je jiné. Tyto nástroje disponují krásnou kantilénou, která je hojně využívána v dechových orchestrech. Tenor s barytonem se dovedou melodicky nádherně doplňovat a dá se říci, že to jsou velcí kamarádi. Pro jejich něžně sametový zvuk jsou nepostradatelné. I pro studium těchto nástrojů je někdy potřeba užít vhodného přípravného nástroje.

Pozoun vznikl patrně v 15. století a dnes je všeobecně používaný v hudební praxi v symfonickém orchestru, v taneční a populární hudbě i v hudbě dechové. K ovládání tohoto nástroje je však nutná určitá fyzická vyspělost žáka, zejména dostatečná délka paží. Proto se před jeho studiem využívají rejstříkově příbuzné přípravné nástroje ( tenor, baryton ). Pro jeho krásný a mohutný tón je to nástroj i dnes velmi oblíbený a jeho studiu se věnují s velkým úspěchem i dívky.